Možná se trápíš tím, že se tvůj partner nezajímá o seberozvoj tak, jako ty, a přemýšlíš nad tím, jestli vám to společně bude fungovat nebo jestli si budete rozumět. Sama jsem si tímto prošla. Zamilovala jsem se do rodinných konstelací a dalších podobných sebepoznávacích technik, zatímco můj muž vůbec nevěřil, že něco takového může fungovat. Čím víc jsem poznávala sama sebe, tím víc jsem cítila, že se vnitřně měním, a pokládala si otázku, jak to bude s naším vztahem, když můj muž „nic nedělá“.
Teď, s odstupem času, na základě své vlastní zkušenosti i zkušenostech se svými klienty, vím, že muž často ani „nic“ dělat nemusí, protože se přirozeně mění s tím, jak se mění jeho partnerka. Má to v tomto ohledu tak trochu jednodušší – veze se na vlně své ženy. Na druhou stranu musí ustát všechny její stavy, emoce a změny, kterými žena v rámci osobního rozvoje prochází, a to také není vždy procházka růžovým sadem.
Ve většině případů však platí, že vnitřní cesta muže je mnohem „jednodušší“, rychlejší a také jiná než cesta jeho ženy. Sama jsem dlouho zaměřovala pozornost na to, v čem si s mužem nerozumíme, že jsem díky tomu neviděla, jak velkou změnu jsme oba společně ušli a že je spousta věcí, v kterých si rozumíme, přestože si k nim každý z nás došel jinou cestou.
ŽIJEME VE SVĚTĚ DUALIT
Na začátek je důležité zmínit, že vše na Zemi i ve Vesmíru je duální. Na Zemi máme den x noc, lásku x bolest, světlo x tmu. Z většího nadhledu můžeme mluvit např. o andělských x temných energiích. Sjednocením dualit, které se vzájemně doplňují, vzniká jednota – tento princip je známý ve spoustě náboženství.
Stejně tak muž a žena tvoří protiklady. Jejich sjednocením a přijetím, tedy pokud přijímáme a respektujeme protiklady partnera za současného vědomí si sebe sama, vzniká jednota, naplňující a vzájemně se doplňující partnerství.
Každý vztah i každý člověk je samozřejmě individuální a informace v tomto článku tedy určitě neplatí pro všechny plošně. Následující poznatky tedy berte jen jako modelové a hledejte v nich to, co dává smysl vám. V některých vztazích fungují partneři v rámci osobního rozvoje velmi podobně, zatímco někdy vyhovují muži techniky, které mají velkou oblibu spíše u žen, a naopak. Důležité je především netlačit se do něčeho, co nám není přirozené (např. proto, že si to přeje náš partner), protože potom přicházíme o svoji sílu.
K ČEMU JE POLARITA V PARTNERSTVÍ DOBRÁ?
Díky tomu, že muž a žena řeší spoustu věcí naprosto odlišně, vzájemně se obohacují, doplňují, inspirují a v jejich vztahu je dynamika. Díky polaritám se mohou jejich kvality stále rozvíjet, zatímco pokud jsou kvality stejné, v určité fázi osobního rozvoje se mohou přestat vyvíjet.
Partneři jsou si vzájemně velkými učiteli a poznávají sami sebe skrze polaritu, kterou vidí u druhého. Udržet si spokojenost, pokud se s partnerem na všem shodneme, je jednoduché. Prostor pro vnitřní práci, sebereflexi, sebepoznání a umění respektovat druhého se však otevírá v okamžiku, kdy si s partnerem v nějakém ohledu nerozumíme. Ve chvíli, kdy nás jeho slova zraňují, jsme donuceni podívat se do sebe a zeptat se svého srdce, jaké bolesti se v nás otevírají, proč hledáme pozornost, ocenění nebo přijetí u druhého více než sami u sebe.
Partneři nám skrze rozdílné nastavení často nastavují zrcadlo, jako kdyby chtěli říct např. „Ještě pořád si nevěříš? Potom nevím, proč bych ti měl/a věřit já.“. Nejlépe se poznáváme skrze své vlastní stíny. Věřím proto, že duše, které se chtějí poznat opravdu do hloubky, si často vybírají partnery, kteří v nich tyto stíny probouzí ve větší míře, než by se jim líbilo.
JAK SE POLARITA MUŽE A ŽENY V RÁMCI OSOBNÍHO ROZVOJE PROJEVUJE?
Z archetypálního hlediska žena přináší vnitřní moudrost, zatímco muž je vykonavatel akce. Věřím, že pokud si žena je jistá sama sebou a mluví k muži z role sebelásky a síly (ne z role oběti), muž jí naslouchá a pokud je to v jeho možnostech, tak jí i vyhoví.
Dále, jak už bylo zmíněno, žena vytváří prostředí svým vnitřním naladěním a muž se jí přirozeně přizpůsobuje. Pokud si tedy žena v sobě nějaké téma vnitřně zpracuje, muž se často vyladí na její vlnu a začnou si v daném tématu rozumět, přestože k tomu každý došel jinou cestou.
Z hlediska čaker jsou pro ženu i muže přirozené charakteristiky, které se vážou k jejich silným čakrám. Zatímco ženy mají obecně silnější druhou a čtvrtou čakru, muži mají silnější první a třetí čakru. Charakteristiky související s jednotlivými čakrami jsou následující:
- Druhá (sakrální) čakra: kreativita, emoce, pohyb, změna (žena je proměnlivá a cyklická).
- Čtvrtá (srdeční) čakra: emoce, láska, sebeláska.
- První čakra: materiální zabezpečení – a materiální svět, kořeny, stabilita (muž obstarává zabezpečení rodiny).
- Třetí čakra: vůle, síla.
Pro ženu je přirozená změna a práce s emocemi. Často potřebuje poznávat vše možné, co jí současný svět v oblasti seberozvoje nabízí, povídat si s kamarádkami, vzdělávat se, navštěvovat kurzy i semináře. K tomu, aby učinila zásadní krok, potřebuje vykonat spoustu menších krůčků. Pro muže je naopak mnohdy přirozená spokojenost a setrvávání na jednom místě bez nutnosti něco měnit (ženy si pak často stěžují, že jejich muži nic nedělají a jen sedí doma).
Zatímco žena „běhá“ z jednoho místa na druhé a načerpává potřebnou moudrost, muž trpělivě čeká, až jeho partnerka pomocí spousty menších krůčků učiní zásadní krok. Nemusí hledat řešení tak, jako žena. Jakmile žena řešení najde, muž se zvedne ze svého „pohodlí“ a jedním krokem ji dožene.
Zatímco žena se často řídí srdcem a intuicí, muž je obvykle více racionálně zaměřený. Může pro něj být těžké měnit plány, protože má rád řád a promyšlenost do detailů.
JAKÉ SEBEROZVOJOVÉ TECHNIKY ŽENÁM A MUŽŮM VYHOVUJÍ?
Jak už bylo zmíněno výše, žena na sobě často hodně „pracuje“. Absolvuje různé formy konzultací, kurzů i seminářů a vzdělává se, např. pomocí knih. Jednoduše potřebuje vyzkoušet spoustu věcí, sdílet své prožitky a zkušenosti se svými blízkým a přáteli.
Pro muže je seberozvoj relativně jednoduchý. Mnohdy si potřebuje „jen“ pročistit hlavu, k čemuž mu může pomoci např. sport, kutilské práce, otužování, rybaření, pobyt v přírodě nebo v drsných podmínkách…
Pokud se však muž tlačí do seberozvojových technik, které mu nejsou blízké (např. s cílem následovat svoji ženu), přichází tím o svoji sílu a techniky mu obvykle stejně nefungují.
Je důležité si uvědomit, že když muž z pohledu ženy „nic nedělá“, tak dělá přesně to, co má dělat. Dává svojí ženě kotvu a stabilitu, občas i zrcadlo jejího vlastního nitra. Díky tomu může žena poznávat sama sebe a krůček po krůčku růst. S rozbouřenými emocemi, načerpaným poznáním a nadšením pro změnu přichází za svým mužem, jehož úkolem je vše ustát. Uzemňuje ji, dává zázemí i pevnou kotvu a pomáhá nalézat stabilitu (žena má přirozeně často pocit, že ji její muž nechápe). Díky tomu může žena vyrazit vstříc novým poznáním a zkušenostem.
Jakmile žena absolvuje všechny zkušenosti, které potřebuje pro uvědomění si hledaného poznání, řekne si „aha, už to konečně vím“ a udělá na vnitřní úrovni krok vpřed. Muž s lehkostí udělá krok za ní („už si to konečně uvědomila a můžeme se posunout“).
CESTA MUŽE JE O POZNÁNÍ JEDNODUŠŠÍ
Muž má často ve všem jasno už od začátku, nic neřeší, jen je. Jeho duše ale trpělivě čeká, až si žena uvědomí vše, co potřebuje a co on už ví – jen k tomu došel mnohem jednodušší cestou, než žena.
Muž obvykle dělá rozhodnutí jednoduše, zatímco žena potřebuje projít složitější cestou různých uvědomění a poznání. Žena mnohdy potřebuje k uvědomění si sebe sama seberozvojový seminář, zatímco muž si jde zasportovat nebo v klidu vypít pivo. Žena vyzkouší 10 různých zaměstnání, zatímco její muž je stále v jednom. Jakmile žena začne se sebejistotou dělat práci, která ji opravdu naplňuje, muž může jako zázrakem a naprosto přirozeně změnit práci – žena mu otevřela prostor ke změně.
Žena se raduje z každého poznání a změny, zatímco muž si často neuvědomuje, že nějakou změnu dělá.
Žena také často potřebuje od muže jen vyslechnout, obejmout, postěžovat si nebo vyjádřit své emoce v bezpečném prostoru. Muži často zpracovávají svá témata tím, že se stáhnou, jdou si zasportovat nebo vyrobit něco v dílně – je to jejich způsob propojování se se sebou.
JAK POZNAT, JESTLI MÁ PARTNERSTVÍ SMYSL?
Věřím, že jakmile se jeden z partnerů začne výrazně měnit, druhý buď časem naskočí na jeho vlnu nebo si jeden z nich uvědomí, že se potřebují rozejít. Pokud však k takovému rozhodnutí dojde, bude to stoprocentně vědět a cítit. Správná cesta se ukáže v pravý čas – do té doby se není třeba rozhodovat.
Moje doporučení tedy je nezaměřovat se na to, co jako partneři děláte jinak, ale jak se spolu cítíte a v čem se shodujete. Oblastí, v kterých se shodujete a setkáváte může být relativně málo, ale i tak to může být v pořádku. Spokojenost bytí v přítomnosti druhého může být jedinou, zároveň velmi zásadní společnou „aktivitou“. Obzvláště v rodině s malými dětmi může být náročné najít prostor na společnou aktivitu, protože každý s partnerů funguje s dětmi trochu jiným způsobem.
NAPLNĚNÍ VZÁJEMNÝCH POTŘEB
Pro nás ženy je důležité umět si říct, co od svých partnerů potřebujeme, a současně si být vědomí toho, zda nám to mohou dát nebo ne. Věřím, že vše, co nám naši milovaní partneři nedokážou dát, si dokážeme dosytit samy nebo ve společnosti přátel.
Je důležité si uvědomit, že muži přemýšlí naprosto jinak než ženy (k tomuto tématu doporučuji knihu Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše). Často nedokáží vnímat jejich přání (tak, jak ženy očekávají), nedostanou-li je černé na bílém. Jednoduše, co žena muži neřekne, to často neví a neuvědomuje si.
Pro nás ženy je tedy důležité uvědomit si, co potřebujeme k tomu, abychom byly šťastné. Při komunikaci s partnerem nám určitě pomůže, když budeme ukotvené samy v sobě a budeme mluvit ze srdce a z pozice vnitřní síly (ne oběti). Pokud říkáme věci se strachem a nedůvěrou v sebe sama, partneři nás často nerespektují a „“neslyší.
Věřím, že pro každého je dále důležité umět být spokojený jen sám se sebou, nezávisle na partnerovi, jehož přítomnost se pak stává jen třešničkou na dortu. Pokud je však naše vlastní spokojenost závislá na partnerovi (např. protože u něj hledáme pozornost a lásku, kterou nedokážeme dát sami sobě), často máme problém.
Pro každého z partnerů je také důležité být sám sebou a udržovat si svou vlastní energii. Jakmile jeden z partnerů začne potlačovat sám sebe (např. proto, aby se zavděčil nebo vyhověl druhému), přichází o svoji energii, necítí se dobře a vztah nemůže růst.